Zlomené srdce? Kravina…

Pohodlně se usaď. Vem do ruky hrneček čaje/kávy/ skleničku oblíbeného džusu a zkus se na chvíli zamyslet..

Jak někdo může zlomit tvoje srdce? Je to předce orgán. Nemůžeš jen tak proplést své prsty mezi žebry někoho a zlomit jeho srdce na půl.

A teď reálně..

Vždy, když někdo řekne: “Mám zlomené srdce.” V hlavě mu vyvstane detailní obrázek člověka – osoby a její / jeho slova, vzorec chování, pohled, dotek.. A tady nastává ona mýlka. Není to ta osoba, kdo nám vyrval srdce z hrudi. Je to chování a reakce jaké nám servírují na zlatém podnose jako divákovi v přední řadě dlouhého zástupu sedadel.

Všichni – dokonce i ty – všichni máme očekávání. Očekávání jaký bude náš život, očekávání k chuti jídla v 5 hvězdičkové restauraci, očekávání vůči ostatním. A přesně to je to co nám láme srdce.
Tak schválně … vzpomeň si na to, kdy naposledy bylo tvé srdce zlomené? Vzpomínáš?
A teď upřímně, můžeš mít zlomené srdce nebo jen zhroucené zdi vystavěné očekáváním?