březnové radosti.

Je to jen pár let zpátky, kdy jsem si na každém dni hledala nějakou maličkost, která mi udělala radost.
I když lilo jako z konve, dostala jsem kouli z testu, rozbila se na schodech … Vždycky jsem něco našla.

V určitém období jsem ale přestala. Sice mi na skříni stále straší ona Happy moments jar s pár papírky, ale možná je to „dospělostí“ možná uspěchaností. Už si ale nezapisuju každý úsměv, každou „malichernou“ pochvalu nebo „malicherné“ vítězství a úspěchy každodenního života.
Když se ale na chvíli zastavím a rozhlídnu se kolem sebe, je to tolik důležité!
Radovat se, byť i malými a pro některé zcela nevýznamnými vítězstvími. Nechat si zlepšit náladu něčím tak banálním, jako je třeba jen něčí úsměv. Úsměv kamaráda nebo jen náhodného kolemjdoucího na ulici – protože úsměv je přeci tolik důležitý!
Mnoho z těch věcí, které dělá můj život tolik pestrý a „speciální“ jsem začala brát jako samozřejmosti. Ve skutečnosti to jsou ale důležité vděčnosti!
Věci, které mě svou maličkostí inspirují. Lidi, kteří mě svou velikostí děsí a zároveň posouvají ven z komfortní zóny.

A tady jsou ony „malichernosti“ a maličkosti za měsíc březen, které mi vyvolávají úsměv:

– Když jsem se po dlouhé době vyhrabala a šla na výstavu opavského malíře. Ve skutečnosti nebyla ničím speciální – takové obrazy bych mohla vystavovat pomalu i já, ale šlo o tu energii.

-První teplé sluneční paprsky, kdy jsem byla donucena vyhrabat sluneční brýle.

-Slova díků od cizího člověka: Děkuju, Vy jste vážně zlatá!

-První jarní váza s tulipány.

-Přeposlaný email, kteří se na mě usmíval se slovy: Když jsme u té chvály. Četli jsme knihu tvé dcery. Smekáme. Často si na ni vzpomenu (když se mi nedaří), že když člověk chce, tak to jde.

-Den, kdy jsem spala přibližně 4 hodiny, vstávala v 5, s dešťovými kapkami v patách se vyškrábala do třetího patra a jako odměnu si poslechla snad jedno z nejinspirativnějších podnikatelských setkání, se kterými jsem doposud měla tu čest.

-Východ slunce. Taková maličkost, ale já jako nekamarád s rány a brzským vstávám, když už vstanu ve stejnou chvíli jako sluníčko, tak si to patřičně užívám.