Podzimní sluníčko rozzařovalo barevné koruny stromů. Pod nohami mi šustilo suché listí. Ve vzpomínkách jsem se vracela do doby, kdy jsem jako malá dokázala hodiny běhala po parku v listí spadaném na zemi, nabírala si plnou náruč listí a vyhazovala je do vzduchu, přišlo mi to kouzelné. Jako by kouzlo zbarvilo zelené stromy do oranžova, žluta a červena. Se smíchem jsem sbírala ty nejkrásnější listy a později je lisovala v pohádkových knížkách, natřené barvou je obtiskovala na papír nebo plátno, které jsem si vždy vystavila v pokoji nebo s pocitem dobře odvedené práce. Z kaštanů vyloupnutých ze zelených pichlavých skořápek jsem stavěla zvířátka, nebo je nechávala volně povalovat po pokoji
spisovatelka - blogerka
Latest posts by Míša Gřešková (see all)
- Zastavíš na rozcestí, nebo to projedeš na červenou? - 29/02/2020
- šlápneš na plyn a přeřadíš. - 15/04/2018
- pár vteřin štěstí. - 05/09/2017
naozaj pekný blog máš! :)
Úžasně fotíš ;) Já dnes taky dostal chuť a tak jsem si vzal svůj fotoaparát (běžný Nikon) a vyrazil jsem na kole do přírody… Sice to nejsou takové krásné detailní záběry jako ty tvé, ale taky se s nimi na blogu pochlubím =P … Díky za zpříjemnění večera, hned se mi bude lépe spát =)
úplne si tými fotkami vystihla jesennu atmosferu :) a tym textom si mi uplne navodila taky pocit nostalgie pretože presne toto som ako malá robila veľmi rada :)