všichni jsme jenom lidi.

Jsem typ člověka, kterého popadá panika jen při zmínce slova doktor nebo zubař. A co teprve, když stojím v ordinaci a dotyčnému člověku se dívám do očí. A co hůř, co když osoba v bílém plášti má v ruce jehlu?! 
Nejsem si jistá kolik lidí si tenhle panický stav dokáže představit. 
No a přesně tenhle záchvat paniky jsem zažila nedávno, když jsem vešla do ordinace, v ruce papír s bůh ví, čím a na jazyku slova, že jsem poslána na odběr krve. 

S každým krokem panika stoupala, a když jsem si sedla do křesla měla jsem pocit, že se mi rozskočí tělo na milion kousíčků. 
Zbývajícími silami jsem sestře nejistě naznačila, že jehly nejsou tak úplně moje kamarádky. Pozn.: sestře, která pro mě byla nepřítelem a svým povoláním ještě méně sympatická, než kdejaký popelář vonící odpadky. 

Ještě, než jsem na kůži ucítila studenou jehlu z pusy mi vycházely odpovědi na otázky již zmiňovaného nepřítele. „Co dělám? Kde pracuju? Co budu dělat po zbytek dne?“ Svým způsobem to přineslo uklidnění. A i když mě jehla studila na kůži zahřáté pohodlným svetrem, nepocítila jsem žádný pocit malátnosti ani toho, že můj prázdný žaludek se chce ukázat světu. 

Co mě ale opravdu donutilo zasmát se a spadl ze mě celý ten mrak nervozity a napětí byla slova sestry, která se mi po těchto slovech stala nejsympatičtější osobou v budově: „Já mám taky strach z jehel.“ 

A to jsou chvíle, kdy si uvědomím, že všichni jsme jen lidi. Je jedno, jestli jsi uklízečka, doktor, úřednice na magistrátu nebo prezident.
Všichni jsme jenom lidi …

 

všichni jsme jenom lidi.
5 (100%) 4 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka