teorie nálad.

“Mám teorii.” Pohledem probodávám špičky zaprášených kecek.
“Povídej.” Vzhlédnu k němu. Usmívá se. Ví, že to je jedna z těch teorií vznikajících, když v noci nemůžu spát. Většinou nesmyslné. Jako by je vymýšlelo 4 leté sjeté dítě.
“Je to teorie mých nálad.” Zašklebím se do země.
Zasměje se. “Tak to mě zajímá.”
“Jako na horské dráze .. je to tolik mainstream.” Zamračím se. “A vlastně úplně mimo.”
“Rychlost ale odpovídá, nebo ne?” Kývnu.
“Normální lidi chodí po chodníku.”
Otočí se na mě a zamračí se. “Začíná to ještě divněji, než normálně.”
“Počkej si.”
“Bude to snad normálnější?”
“Ne, právě naopak. Pak už se to jenom stupňuje.” Zasměje se nechává mě ale pokračovat. “Chápej, každý normální průměrný člověk se plahočí ráno do práce, unavený, dalo by se to nazvat depresí, ale ne, pořád jde – pokud je po divokým flámu tak se možná plazí.” Uvědomuju si, že se šklebím. Neplánovaně odbočuju od svých myšlenek. “Každopádně .. Lidi se snaží držet na nohou. Aby si udrželi místo, aby neublížili svými jízlivými slovy dětem nebo komukoli.”
“Pak jsi tady ale ty..” Správně pochopí místo na pauzu, abych nabrala dech.
“Správně. Můj život je takovýhle jen z jednoho procenta.”
“Jo chodník je moc mainstream.” Společně se zasmějeme. Stále se ale plně soustředím na své myšlenky.
“Já buď jezdím jako sjetá na jednorožci nebo procházím peklem.”
“Jednorožci?” Zamračí se a jeho výraz se protáhne v nepopsatelnou šklebu.
“Přesně tak. Sedím na hřbetu růžového jednorožce a poskakujeme společně na duze klenoucí se vysoko nad mraky. Pak ta duha ale začne klesat. Jednorožec ztratí barvu, zšedne a společně s ním se do šedi zahalí celý svět. A pak už se prostě jenom topím v kotlích s vařící se vodou…”
“Černobílá.” Kývnu.
“Černobílá, jen bez odstínů šedé. 50 odstínů šedé, kravina!”
“Nikdy jsi nevěděla co to znamená šedá.” Pohlédnu na něj. Chci to vidět i z jiné perspektivy. “Opiješ se, miluješ všechny okolo, ale neznáš ten pocit, kdy ti alkohol vyprchává z krve. Zaspíš to a vzbudíš se buď šťastná na zádech jednorožce nebo v depresi. Nechápu jak, ale buď je všechno úžasné, duha sem duha tam a hele jednorožec s křídly, nebo si prostě vezmeš rýč a jdeš si sama sobě kopat hrob. P.S. občas to působí jako bys byla drogově závislá.”
“Sklapni!” Začnu se smát společně s ním. Nikdy nedokážu udržet vážnou tvář. Jsou to teorie nesmyslnosti, bez pointy, ale všechny končí stejně .. společným smíchem.

teorie nálad.
5 (100%) 3 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka