smutky a radosti z minulosti.

Bezmyšlenkovitě ale s úsměvem jsem hodila poskládaný kousek papíru do skleněné sklenice plné dalších poskládaných papírků, útržků či lístků z koncertů. Úsměv se mi o něco rozšířil a i přesto, že ještě není tak úplně konec roku, začala jsem vzpomínat co všechno najdu, až to posledního prosince všechno vysypu na jednu hromádku jako každý rok.
Je nedůležité na co všechno jsem si vzpomněla a co mě zahřálo u srdce, důležitější spíše bylo uvědomění, které mě dostalo jako dobře mířená facka.

Přemýšlela jsem, co bych popsala jako své úspěchy za uplynulý rok a co jako neúspěchy – nejen před ostatními co se mi povedlo v práci, ale sama sobě, co se týče osobního života, vztahů, přátelství, svých vlastních malých vítězství.
Celou dobu jsem to viděla černě. Pak mi ale něco došlo. Uvědomila jsem si, že všechny ty věci, které mě potápí se staly strašně dávno. Odehrávaly se rok zpátky, rok a půl zpátky nebo dokonce víc. A uvědomila jsem si, že to je důvod mého (lidského) neštěstí. Všichni se zabýváme tím, co jsme pokazili v minulosti. Co se nám nepovedlo, co jsme zpackali, jak jsme tehdy zapůsobili na lidi. Ale ono to vlastně vůbec není důležité.

Jednou, když jsem byla na schůzce rozvinula se diskuze na volné téma a došlo také na jméno Leoš Mareš. Dotyčný mluvil o tom, co něm slyšel, v čem tkví jeho úspěch. Vždycky, když se vrátil z akce, kterou moderoval si přehrál v hlavě, co udělal špatně, ne ale proto, aby si to vyčítal, ale proto, aby se příště této chybě vyhl a udělal to jinak.

A o tom je celý náš život.
Každé naše zaškobrtnutí, nebo naopak obrovská chyba nás posouvá dál. Ať už v kariéře nebo jako člověka.
Kdybych si tehdy neprošla věcmi, které mě sice bolely, nikdy bych tady teď neseděla jako člověk, kterým dneska jsem. Jediný problém jsem byla já, moje myšlenky, a to, jak jsem si je pořád ve smyčce přehrávala a nechala je mi každý den nakopat zadek. Místo toho, abych nakopala zadek já jim.
A to je ono, to je ta myšlenka. Proč se lidé nechávají tolik stahovat věcmi, které už stejně nezmění?

smutky a radosti z minulosti.
5 (100%) 2 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka