směrem ke hvězdám.

Pohlcena svými myšlenkami vejdu do pokoje. Popaměti se vyhýbám skříním a hraně stolu, na nějž položím knihu, foťák a nově objevené album Pink Floyd. Zcela automaticky mám v plánu zavřít balkonové dveře skrz ně proudí do pokoje aspoň minimum světla. Už už se chystám ledabyle bouchnout do rámu okna, ale výhled na oblohu zalitou hvězdami mě pohltí svou krásou. Překročím práh a vstoupím na kachličky rozehřáté od slunečních paprsků. Celou dobu se dívám na hvězdné nebe a cítím se skoro jako uhranutá. Najednou všechny ty myšlenky, které mě svazovaly a v přímém přenosu mi radostně přehrávaly tváře lidí, kteří mají v mém životě poslední dobou velmi silnou absenci, všechno to najednou jako by zahalila mlha. Všechno se to zdálo tolik nepodstatné a jediná myšlenka křižující mou mysl byla: Proč se lidi vůbec trápí, proč se nechávají stahovat všemi těmi nesmysli, které jim nepřináší nic jiného než jen trápení?
Nedokázala jsem si odpovědět proč, nedokázala jsem najít odpověď, ale všechno se zdálo mířit novým směrem, směrem ke hvězdám …

směrem ke hvězdám.
5 (100%) 3 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka