nevzpomínám si.

nevzpomínám si.

Vždycky když jsem se ptala rodičů na maličkosti ze základky/ střední nechápala jsem, že si to nepamatují. Vždyť je to tolik jasné, tolik důležité. Ale teď chápu. Nepamatuju si ty maličkosti, o kterých jsem si myslela, že tady budou navždycky. Den, kdy jsme se poprvé pohádali s nejlepší kamarádkou. První …

Continue reading

kontrasty a stupidity života.

Najednou když procházím v 10 večer unavená, nebe ještě mírně zbarvené do romantických barev západu slunce. Po pravé straně rodinné domy, kde se nesvítí, protože zítra je pracovní den a to pro studenty a dospělé znamená brzké vstávání a já nejsem ani jedno, proto si užívám prázdnotu ulic kolem mě. …

Continue reading

tragičtější než Shakespeare.

Už se vám někdy stalo že jste potkali svou spřízněnou duši, o které jste byli přesvědčeni, že je vaše životní láska? Ano? A kde je tedy právě teď? Povím vám příběh, 2 spřízněné duše, láska, ale zároveň jen hra následovaná nenávistí a popíráním. Představte si mladou slečnu- nemyslím dnešní třináctky …

Continue reading

princové a žáby.

Nechávám se objímat kolem ramen zároveň vyvažuju rovnováhu chůze. Směje se. Důvodem jeho smíchu jsem já, chůze, kterou podle něj nezvládám, pravdou ale je, že rovnou chůzi nezvládá ani jeden. Vyšlápnu posledních schod a nechám se dovést ke dveřím, otevřu, marně hmatám po zdi, abych našla vypínač. Za tmy doklopýtáme …

Continue reading