Miluj pro to, co cítíš, ne pro to co vidíš – 1. díl

Dívka se pomalu procházela parkem naplněným zpěvem ptáků. Kolem sebe slyšela útržky konverzací, slov a smích. Na nose měla nasazené černé brýle s neprůhlednými skly, odrážejícími parsky slabého jarního sluníčka. Hlavou jí vířilo tolik obrazů, jak asi vypadá svět okolo ní. Jediné, čím si byla jistá, byl štěrk křupající pod jejími …

Continue reading

Je lepší být nenáviděn pro to, kdo jsi, než milován za to, kým nejsi

Každý se narodil jako originál, někteří jen nejsou dost silní, aby si svou originalitu udrželi. Dívka nesměle vešla do dveří třídy. Mezi prsty žmoulala květovanou sukni. Na zápěstí jí cinkaly přívěsky vysící ze stříbrného náramku. Rozhlédla se po místnosti plné jejích vrstevníků. Hledala volné místo, kde zamíří hned, jak ji …

Continue reading

We can be forever child, be happy and have fun

Přes šedé džíny jsem cítila chlad plastového sedátka houpačky. Pomalu jsem se začala kolíbat zepředu dozadu. Nohama jsem se už nedotýkala země. Měla jsem je natažené před sebou a nechávala je narážet do poryvů větru. Za chvíli mi začal vítr cuchat vlasy. Jedním rychlým pohybem hlavy jsem je odhodila z …

Continue reading

Nikdy není pozdě začít znovu

„Ztrácíme ji!“ „Ne to nemůžete!“ Hysterie. Pláč. Vztek. Smutek. Ale já, já už jsem necítila nic. Stovky teenagerů by tohle chtěli zažít. Necítit nic. Žádnou bolest. Starosti. Nic. Já bych vraždila za to, abych něco cítit mohla … Oni stále bojovali. Věřili, že něco dokážou změnit. Já jsem však věděla, …

Continue reading