(ne)důležité maličkosti.

Po 18 letech života mám pocit, že jsem konečně začala žít. Jde o maličkosti a přitom jsou to tolik důležité věci.

Po 18 letech života, kdy jsem si stavě zdi a zašívala se daleko od lidí, protože jsem se cítila nepřijatelně divná mám pocit, jako bych začala žít a přestala čekat a připravovat se na perfektní budoucnost, která stejně není zaručená. Po dlouhém snažení být něčím jsem se stala někým, kdo neví kdo je, ale jde a snaží se to zjistit.

Po všech těch letech, jsem začala dělat věci, které mi nepomáhají v psaní, nejsou perfektními scénáři pro úvahy, jsou to ale věci, které mi našeptávají: žiješ uvědomuješ si to? užíváš si něco co jsi si nedovedla představit. Po 18 letech svého života se totiž cítím alespoň trošku akceptována.
Naučila jsem se zvednout zadek a možná ne skákat, ale aspoň jít. Chodím ven s kamarády, večery trávím v kině na party, záchvaty smíchu s lidmi, které mám ráda, ústa plná exotických chutí vodní dýmky, cítím i jiné doteky než jen přátelské poplácání po rameni a cítím se opilá nejen alkoholem ale i radostí.
Radostí a zmatkem, kdo jsem a kam jdu? Protože kdyby mi tohle někdo řekl před 3 lety, vysměju se mu do tváře a pošlu ho skříní zpět do Narnie.

(ne)důležité maličkosti.
Ohodnoťte článek

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Alexandra napsal:

Strašně ráda čtu Tvoje slova.Jsi pravdivá a zároveň rozporuplná….Při čtení toho Tvého, se cítím dobře,jako doma….Přeju si,abych uměla psát stejně dobře jako Ty,Přeju si najít více času a energie,abych mohla psát.Psaní a čtení je mi bližší,než mluvení.DĚKUJI,Saša.