Last goodbye

Dosedla jsem na dřevěnou chladnou desku houpačky a dlaně jsem omotala okolo ještě chladnějších řetězů kreslících mi na rukou a pruhovaném svetru oranžové ornamenty. Pokaždé, když se mi do vlasů zapletl vítr měla jsem pocit jako bych se s každým zhoupnutím vracela zpátky v čase.
I přes to, že mé podrážky škrtaly o zem při téměř každém mém pohybu ignorovala jsem to.
Prakticky to nebylo možné, ale cítila jsem za sebou něčí přítomnost. Přítomnost někoho speciálního. Její.
Tehdy, víc jak před 10 lety za mnou stávala ona. Babča. Ale i přes těch nesčetně dní, kdy mi její ruce nepomáhaly vyhoupnout se až do nebes, i přes to jsem se houpala tak vysoko, abych do těch nebes vyletěla. Abych vyletěla tak vysoko, že bych ji možná zahlédla.
Vlasy protkané stříbrnou nití času, s velkými bílými křídly, které bych tentokrát opravdu už viděla. Křídla, která bych dnes už dokázala dostatečně ocenit. Za minulost. Za všechno co mě naučila. Za všechnu trpělivost, kterou se mnou měla. Za její chraplavý hlas předčítající mi pohádky, když mě uložila do peřin nadýchaných jako samotná oblaka. Za její smích.
Čím víš jsem se houpala tím byl vítr silnější, tím hlasitější bylo šustění podzimního listí v korunách stromů lemujících dětské hřiště. Čím výš jsem se vyhoupla tím hlasitěji mi v uších hučel poryv větru.
Zvony nedalekého kostela odbíjející poledne nahradila zvonkohra oznamují smrt. Zdálo se jako by to mělo být mé vyjímečné -a dlouho odkládané -poslední rozloučení s ní. Jen já a ona. Naše místo. Naše pravidla.
Zaklonila jsem hlavu k ocelové obloze skrz níž nemohl prosvitnout ani jeden jediný paprsek slunce. Oči se mi naplnily slzami. Stačilo si vybavit její tvář, její úsměv, stačilo si vzpomenou na ten den, kdy to všechno skončilo a slzy rozmazávající mi vidění se přehouply přes víčka mých očí a zachytily se na černých řasách.
„Chybíš mi.“ Má slova byla téměř neslyšná ale přesto jsem doufala, že vítr prohánějící se v korunách stromů a cuchající mi vlasy k ní má slova donese přeložený do jazyka strážných andělů …

 

Last goodbye
5 (100%) 3 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
onepatas napsal:

Máš úžasný blog… Vždy sem rád zavítám. ;)

Kája napsal:

Bez komentáře, beze slov, jen se slzami v očích.