fotky z koncertů a davy smartphonů.

V posledním měsíci jsem byla na 2 koncertech. Dvou koncertech zcela odlišných formátů, ve finále to ale nebyl zas až takový rozdíl v pointě. 
Když jsem před pár týdny seděla v Tipsport aréně a vedle mě seděl kluk, držící mobil v nepřirozené pozici už takových 5 minut, a čekal až kapela konečně spustí, musela jsem se smát a neodpustila si otázku: “Nemáš už náhodou křeč?” Samo, že jo! 
Neříkám, že jsem si taky nenatočila oblíbenou písničku, ale největším poutačem mé pozornosti určitě nebyl můj mobil. 

No a když teď ve 2 ráno ležím v posteli s jistým nadšením, že kouknu na památeční fotky z dnešního koncertu, na fotkách nevidím nic zvláštního. Nejen že na nich nejde vidět ani ten pěkný kytarista, ale ono to vůbec nemá tu atmosféru. Je mi jasný, že toho bude plný Instagram a Facebook, ale na co? Pochlubíte se, že jste stáli v první řadě a bubeník (a vsadím se, že i zbytek kapely) byl na nervy z toho, jak ječíte a pak jste je uhnali na fotku? 
Upřímně řečeno, moje fotky stojí za houby. Nemám fotku ani s pěkným kytaristou, ani se zpěvákem. A nemám paměť mobilu zahlcenou videi z koncertu. Takže vlastně večer na nic, že? Proč jsem tam vůbec chodila? 

No jo fakt hrůza. Hrůza, že to takhle někdo může brát! Celý koncert jsem stála s kamarádkou za zvukařem, který nás zásoboval svými postřehy a já konečně zjistila, kdo vystřeluje ty šílený konfety, které dělají takový bordel (pánbůh žehnej uklízečkám). Místo toho, abych se tlačila u pódia, abych nejlépe viděla, jsem stála přímo pod zpěvákem, když se rozhodl vyměnit pódium za barovou židli. 
Jo a místo toho, abych chudáky zpocené a udýchané naháněla, hned po koncertu jsem si s nimi potykala v šatně, když si převlíkli zpocené oblečení, pokecala s nimi na úrovni, dala si s nimi čokoládové muffiny s dozvěděla se, že druhý kytarista čeká už druhé dítě a světe div se, se svou manželkou jsou šíleně šťastni, prý to máme taky zkusit – a nebo raději předstírat, že nic neřekl. 
A třešnička večera dámy a pánové nejsou 4 přídavky, fotka s kapelou, ale podání si ruky a pusa na tvář od zvukaře a zpěváka. 

A ta pointa? 
V Tipsport aréně to byl pokec s náhodnýma klukama, kteří se mě ochotně ujali, když na mě kamarádka kašlala a pozvali mě na party a v tom malým klubu to bylo to všechno. To všechno, co se nedá zachytit na fotku. To všechno, co si odteď vybavím s názvem kapely, ne pohledem do smartphonu. 
Takže to, že to hodíš perfektně zaostřené na Facebook, dostaneš stovky lajků, neznamená, že ten zážitek za to stál. 

fotky z koncertů a davy smartphonů.
5 (100%) 4 votes

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Flattr this!

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka