Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka

tragičtější než Shakespeare.

Už se vám někdy stalo že jste potkali svou spřízněnou duši, o které jste byli přesvědčeni, že je vaše životní láska? Ano? A kde je tedy právě teď? Povím vám příběh, 2 spřízněné duše, láska, ale zároveň jen hra následovaná nenávistí a popíráním. Představte si mladou slečnu- nemyslím dnešní třináctky …

Continue reading

princové a žáby.

Nechávám se objímat kolem ramen zároveň vyvažuju rovnováhu chůze. Směje se. Důvodem jeho smíchu jsem já, chůze, kterou podle něj nezvládám, pravdou ale je, že rovnou chůzi nezvládá ani jeden. Vyšlápnu posledních schod a nechám se dovést ke dveřím, otevřu, marně hmatám po zdi, abych našla vypínač. Za tmy doklopýtáme …

Continue reading

plánování a nečekané zvraty.

Vždycky jsem měla potřebu všechno plánovat. A pravda je, že mi to nikdy nešlo, většina mých plánů nikdy nevyšla. Všechny plány ohledně budoucnosti se rozplynuly, všechny plány na víkend byly vždycky zamlčeny. Všechny plány a představy jaká bych chtěla být jsem tiše oplakala a pohřbila hluboko pod zem bez toho …

Continue reading

šílené deprese a ještě šílenější sny. 

Každý máme období, kdy se všechno hroutí jako domeček z karet, období, kdy fňukáme i kvůli sluníčku, období, kdy je všechno schované za záclonou slz a šedivou mlhou myšlenek. Ty chvíle, kdy si myslíme, že se z toho už nevyhrabeme a v téhle náladě nás i pohřbí. Moje osobní terapie …

Continue reading

síla přítomného okamžiku.

Seděla jsem v Hyde parku. Před očima mi procházeli lidé usmívající se na kachny v rybníku naproti mě. Za zády mi pobíhaly veverky, krotší a milejší k lidem než já sama. Pozorovala jsem stříkající vodotrysk, očima klouzala po London eye schovávající se za stromy a vdechovala čerstvý vzduch s příchutí …

Continue reading