Before I die, I want be inspiration for someone ✓

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

#be inspiration for others #be inspiration for someone Přesně si pamatuju ten okamžik. Seděla jsem v autě, projížděli jsme zrovna Kravařemi, když se můj mobil hlásil o pozornost. Příchozí email oznamující nový komentář na mém blogu, způsobil více radosti, než se dalo očekávat. Slečna, která byla autorkou komentáře, zamýšlela napsat obyčejný komentář …

Continue reading

I like poeple who smile when it`s raining

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Vešla jsem do lesa a obklopila mě vůně dřeva a vlhkosti, kterou za sebou zanechal déšť. Z každým zašumněním korun stromů se sneslo na zem pár kapek vody.  Les vypadal jako kouzelná krajina. Trošku jako Terabithia bez mostu. Jediné co chybělo byli skřítkové, kteří by dokreslili pohádkovou atmosféru kouzelného lesa.  …

Continue reading

Memories.

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Mezi prsty jsem žmoulala lesklé stránky skrývající mé dětství. Chvíle, které se vryly do mé paměti, ale také ty, které pro mě byly téměř pohádkami. Lidé vystupující na lesklých fotopapírech mi byli tolik povědomí, ale zároveň jako bych je ani neznala. Nebylo to však jen o jejich vzhledu. Tehdy byly …

Continue reading

Music speaks when words can`t

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Míša Gřešková

Míša Gřešková

spisovatelka - blogerka
Míša Gřešková

Latest posts by Míša Gřešková (see all)

Prázdnou chodbou pařížského hotelu se rozléhal smích utíkající skrz dveře pokojů. Nebylo to pro mě nic překvapujícího, ještě před chvílí jsem svým smíchem přispívala do hluku, který ovládal hotel. Co mě ale donutilo zastavit a zaposlouchat se, byl líbezný zvuk kytary. Naklonila jsem se ke dveřím, které mi zabraňovaly vychutnat …

Continue reading